(Tady nejsou žádný obrázky, prostě jsem sednul a psal... to bude sranda na udržení pozornosti, takže to kdyžtak radši nečti.)

Má cenu si vlastně na začátku definovat, kdo to poradce je? Kašlu na definici, napíšu, jak to vnímám já. Parťák při rozhodnutích v životě souvisejících s finančními produkty, dopadem na rozpočet. Do toho ještě často terapeut, psycholog, kamarád, brouzdač po finančním trhu, vyjednavač, popichovač, plnič úkolů, kancelářská a kavárenská krysa. Hele ono vlastně vždycky záleží, jak si to kdo nastaví… Ale za jednou věcí si stojím. A to je nadpis tohohle článku s přeházenýma slovama a vykřičníkem. Každý by měl mít svého poradce! Chápu, že třeba nesouhlasíš. Časté domněnky jsou třeba tyto na opačné straně: "Na poradce nemám peníze.", "Financím rozumím, a řeším si je sám."

Zkusím popsat takovou svou teorii. Po těch 13 letech, stovkách setkání a správy klientského rozpočtu, řešení drobných konkrétních požadavků, nebo velkých finančních rozhodnutí. Na ose čerstvě pracujících lidi i studentů, až po lidi čerstvě před rozhodnutím jak se starobním důchodem. Od lidí žijících na hraně a s minimální mzdou i exekucemi, až po majitele firem, kteří neví, kam si "nějakej ten milionek" hodit.

Zkusím to zjednodušeně kategorizovat, ale vlastně to ani moc nejde, protože spolupracuji s lidmi s různým věkem, příjmovými skupinami, znalostmi a zkušenostmi, a různé sociální bubliny… Takže je to spíše velké spektrum. Berme to tedy jako příklady a teoretické situace, ale ty nejčastější.

I. Kyselý klient (KK)

Nesnáším finanční trh a řešení věcí s financemi, nesnáším pojišťovny, často jsem (nebo z doslechu) zraněný se špatnou zkušeností, historicky mně neplnili. Nebo ho prostě celkově ta témata nezajímají, a platí si něco jen proto, protože musí (povinné ručení).

Na úvod, naprosto to chápu, rozumím tomu, a vůbec se tomu názoru často nedivím. Vzhledem k tomu, jaký dnes trh je, co se na lidi valí za témata (AI, krize, negativní internetové příběhy a zprávy, jak jednoduché je dnes někoho podělat jedním telefonátem nebo donucením k rozhodnutí). A nesnáším lidi, co toho zneužívají a dělají to.

Právě pro tyto klienty je zásadní mít poradce. Toto je hodně o budování důvěry, kterou si člověk nezíská po 30 minutové schůzce. Ale třeba se i roky vzájemně buduje. Největší přidaná hodnota = pokud tento člověk má poradce, parťáka, kterému důvěřuje, a udělá pro něj dobrá rozhodnutí, už nikdy nemusí být kyselej. Protože to prostě někdo bude řešit za něj.

Často "pražská bublina", co slyším v podcastech / čtu na X argumentuje úplně špatně a žije v bublině a je úplně mimo realitu těchto lidí. Např. v jednom investičním speciálu podcastu "Ve vatě" jsem slyšel na dotaz pro odborníka: "A co má jako dělat ten 52 letý muž z vesnice, aby správně investoval a připravoval se na důchod?" Odpověď: "No, vzdělávat se." No hele, absolutně vůbec žejo. To je systémový problém. Za mě správná odpověď dnes je ta, že si má ten člověk najít finančního poradce, vybudovat si s ním společnou důvěru, a radši to hodit na něj a nechat si poradit.

II. Neřešící klient (NK)

Nepolíbený člověk, často čerstvě pracující, s vyřešenými financemi do nyní od rodičů. Často kumulativní fáze života, YOLO, chci si peníze užívat. Finanční produkty vím, že bych měl využívat, ale větší váhu tomu nedávám.

Co je častá mýlka, je, že poradce opravdu je od slova poradit ve smyslu… někdo s něčím poradit chce, tak přijde, řekne požadavek, já mu na základě něj řeknu radu. Ale role poradce je taky "popostrčení k něčemu". Málokdo se ráno probudí, že si musí začít správnou formou spořit na důchod. Ti lidi k tomu potřebují kontext, chuť, diskuzi — a tam vidím velkou roli sebe.

III. Běžný klient (BK / BD)

Často rodiče dětí, lidé zkušení životem. Často z pojištění plnili, mají hypotéku, nějak si spoří / investují na důchod. Jsou v rovině "Nic nepotřebuji." Ale i tihle klienti by měli mít poradce — vždycky může být prostor zjistit, jestli nejdou udělat věci levněji, jestli nějaký produkt není zastaralý, jestli existuje možnost slev za víc produktů u jedné instituce.

Není jednodušší mít na všechna témata jedno číslo v telefonu, které to vyřeší za mě? Někoho, kdo mi ušetří čas a nervy?

IV. Zkušený klient (ZK)

Mám firmu, hodně peněz, rozumím tomu. Vidím za tím někoho se znalostmi a zkušenostmi ve financích. Když dělá takový člověk rozhodnutí a nemá na to pohled někoho dalšího, může snadno spadnout do extrému — třeba "full BTC" místo rozumné diverzifikace. Proto by za mě i poradce měl mít poradce. Protože čím víc znalostí, tím víc sebevědomí, a tím zvyšující se riziko nezohlednění možných rizik při rozhodnutí.

Vlastně je celý tento článek takový prvoplánovitý. Položil jsem si sobě — zaujatýmu člověku na to, jestli by měl mít každý poradce, otázku, jestli a proč by měl mít každý svého poradce. Jasně že jo, měl. Hodně se opakuje téma důvěry. A to není jednoduché. Někomu svou důvěru vložit. Důvěra se nezískává jednou schůzkou nebo úkonem, ta se dlouhodobě buduje. Tak držím palce, a buďte v tom trpěliví.

Mějte poradce.